sobota 28. srpna 2010

Celý můj svět

Tvou vůni v sobě stále nosím
to není hřích
ach věř mi, prosím
a není to nic neslušného
toužit Tě přijmout jako svého
jsi pro mne jeden mezi všemi
jsi mojí kotvou v pevné zemi
tak
víš
stále se zdráhám věřit tomu
že nesmím k Tobě
(nesmět domů?!?)
vždyť
ve dveřích chci stát
tím nejlepším Tě krmit
zahánět žízeň, všechno dát
ze sna Tě láskou budit
vím
tady můj svět a tam Tvůj
nic nejde hned
však při mně stůj
zatím nemluvme o jiném
nežli o duší setkání
snad jednou v sobě spočinem
za okny bude svítání
zatím nemluvme o jiném
snad jednou sejdeme se doma
a potom v sobě spočinem
pro tohle stejně nejsou slova
nemluvme o tom, co se nesmí
snad jednou přijde i náš čas
mé přátelství si navždy vezmi
žiji Tebou
chceš-li, žij mnou
Bůh dýchá v nás

Interwiew s maminkou

Velcí lidé naší doby poskytují občas rozhovory. Někdy jejich názory pomohou lidem, tápajícím v otázkách života. Na konci prázdnin jsem měla „službu“ (v uvozovkách proto, že je to spíše „dar“) u své naprosto nemohoucí matky. Na zahradě, mezi stromy, u stolu, na který svítilo ranní sluníčko z úplně modrého nebe a odhalilo becherovku a višňovici, kterou jsme si připily, jsem vytáhla svůj notebook a zpracovala následující otázky mnou kladené a maminčiny odpovědi. Matka byla na vozíčku, zachumlaná dekou, na klíně kotě, u nohou pes. Žádná dovolená u moře nemohla být úžasnější. Tady jsou moudrosti, které stojí za to. (U každé odpovědi si představte milý úsměv, zahledění do dálky, modro očí a pokoru okamžiku):
*Co je v životě nejdůležitější? *Láska.
*O co má člověk nejvíc usilovat? *O zdraví a spokojenost.
*Co dělat, když člověk lásku nemá? *Pak je nešťastný, má se obrátit k Bohu a za lásku se nepřetržitě modlit.
*Stačí jen Bůh nebo má být i jiný člověk? *Bůh je vše, ale když má člověk ještě druhého, má radost, může se o něj opřít.
*Kdy jste byla nejšťastnější? *Když jsem měla děti.
*Nejsmutnější? *Když někdo zemřel.
*Co má člověk dělat, když stárne a neumí se s tím vyrovnat? *Musí čekat na smrt, no.
*Jak je důležitá krása? *Krása je souběh lásky. Když člověk má rád, je šťastný, potom je i krásný.
*Co přátelství? *Jedno je dobré, upřímné. Neupřímné je špatné.
*Je důležitý majetek? *Je i není. Když je moc majetku, moc se hýří.
*Nečeká na smrt každý, i když je mladý? *Mládí nečeká na smrt, chce žít.
*Co byste dělala, kdyby Vás člověk zradil? *Nechtěla bych jej a šla dál. Žena to sama zvládne. Takového bych nechtěla. Žena dokáže vychovat děti sama líp než s takovým chlapem, protože ten ji dokáže jen otrávit. I když je chlap někde chvíli, je to zrada. Je lepší poslat jej pryč.
*Je něco, co byste udělala v životě líp? *Ne
*Jak jste se rozhodovala? *Pomáhala víra v Boha. Modlit se za všechno.
*Jaký byl náš tatínek, Váš manžel? *Dobrý, Ve všem. Nejlepší byl v tom, že neslevoval ze svých nároků. Když něco řekl, muselo se to splnit. Dalo se na něj spolehnout.
*Manželství na úřadě? *Když se lidé nevezmou v kostele, není vztah požehnaný. Nemají oporu v ničem.
Uprostřed interwiew se maminka zasnila a řekla: JÁ SE TAK TĚŠÍM, AŽ BUDU ZASE KOPAT BRAMBORY!
*Co je nejdůležitější v chování? *Slušnost, pěkné chování, láska
*Bojíte se něčeho? *Nebojím se ničeho. Nikdy jsem se nebála.
Něco o mé mamince.
Porodila devět dětí. Vychovala nás osm. Všichni máme dostatečné vzdělání a zajištění. Celý život pracovala se zpěvem, přestala na čas, kdy jí tragicky zahynul v pouhých pěti letech syn. Má nejmilejší vzpomínka je, jak se jí třese břicho pod zástěrou, když se směje. Ještě teď se umí smát tak, že jí tečou slzy a moje děti její smích zbožňují, daly by za něj všechno. Je naprosto neschopná. Nepostaví se na nohy, nezvedne se, neposadí. Je odkázaná na druhého člověka dvacetčtyři hodin denně. Nikdy si nepostěžovala. Když ji vláčíme na postel, říká „Šup tam s babkou, ať máte klid“. V případě, že potřebuje umýt a jedná se o intimní záležitosti, stydí se tak, že má oči jak malé ustrašené dítě. Celá naše rodina je naprosto vyřízená starostí o ni. Mnohokrát se dělaly průzkumy v různých domovech a sociálních zařízeních. Přesto všichni dobře víme, že nikdo z nás by ji nikam neodložil, dokud budeme jen trošku moct. Nevydrželi bychom se svým svědomím.
Náš Vojta má v anketě „nejlepší člověk světa“ babičku na první příčce, i když tato brambory už nikdy kopat nebude.
Jak mnoho dokáže jedna obyčejná žena. Jestli mám mít nějaké přání, chtěla bych se jí podobat.

úterý 3. srpna 2010

Smířlivá

kolik ještě snesu
nevím
měšcem štěstí třesu
měním

měním peníze za lásku
měním strach za víru
nevím za jak velkou částku
prodám kousek papíru

s myšlenkou jak laň
vznešenou a krásnou
tiše chodící
nad hladinou jasnou
pusť rybu, dám udici

vyměním smích za starosti
a usmlouvám dobrou cenu
za nic nedám staré kosti
a svou starou ženu

nedám ani trápení
a nepůjčím strádání
nechte si své šňoření
víc mne baví toulání

dokonce své vrásky nedám
velmi jsem k nim přilnula
hlavu hrdě k nebi zvedám
blbost že mne minula

i když má postavá divná
někdy trošku strádá
humor, to je velká hřivna
napřimuje záda

unesly už tolik hoře, starostí a smutků
držely se v dobách dobrých ale i zlých skutků
nechám si i svoje břicho
tolikrát je zjizvené
nevyměním svoje ticho
za reklamy šílené

nesouhlasím vždy s tou bábou
v koupelně co na mně civí
mé myšlenky líně plavou
a trošku se diví

nevyměním ani tuhle
nechám si ji napořád
až budu hnít v černé truhle
život řekne: Mám ji rád.

pondělí 2. srpna 2010

Optimistická

vždy z okna se dívám
a vidím Tebe
netuším, jakou cestou jdeš
když plují mraky skrze nebe
odkud, kam a jestli je čteš

kudy a s kým teď chodíš polem
komu trháš kopretiny
ve kterých očích lásku čteš
spletla jsem se?
fakt?
jsi jiný?

kam půjdeš Ty
tam půjdu já
jen takto, však víš, jsem to chtěla
má láska je teď tesklivá
a zpívá hluše
mám ji? měla?

když se z okna kouknu
vidím znovu
Tebe
už tou láskou hloupnu
roste skrze nebe

nad nebem je jasno
všichni svatí smějí se
malé světlo zhaslo…
v ohňostroji vrátí se

Tesklivá

milý, můj milý
jestlipak ještě víš
milý, můj milý
kdy se mi navrátíš?

strádám a teskním
spím hlavou ke stěně
chatrným sněním
chodí sny zděšené

žes nebyl
že nepřijdeš
a nevrátíš se nikdy zpátky
že na mne nevzpomeneš
můj cit je na Tvůj rozum krátký

přijď zas
a usměj se znovu
jsi daleko už dlouhý čas
spěchej za mnou

pojď domů